Úvod » Letecká literatura » Letov Š-31 Š-131+ Letecká vojenská akademie Hradec Králové + Stalinovi sokoli táhnou na západ
TRIÁDA
Š-31- Letov Š-31 a Š-131
Josef Václavík
Vojenská továrna na letadla Letov se v polovině 20. let úspěšně uvedla sérií stíhacích letounů Letov Š-20 pro čs. letectvo, které také exportovala do zahraničí. Všechny poznatky a zkušenosti ze zalétávání prototypu Š-20J s motorem Jupiter využila továrna při návrhu nového stíhacího letounu označeného jako Š-31. Továrna Letov nabídla svůj nový stíhací letoun vojenské správě 19. dubna 1928. Ta zareagovala a první čtyři letouny Š-31 byly objednány 3. září 1928. Vojáci dali nakonec přednost stíhací Avii Ba-33 a Letov Š-31 byl vyroben ve všech verzích v počtu 21 kusů. Kniha detailně popisuje vývoj, výrobu a službu u stíhacích letek našeho letectva ve 30. letech minulého století a historii každého vyrobeného stroje.
A4, tvrdá vazba, 112 stran, barevné bokorysy, 230 fotografií včetně detailů stroje.
Letecká vojenská akademie Hradec Králové 1945-1951
Miroslav Irra
Příprava výkonných letců z povolání v důstojnických hodnostech byla v době I. republiky řešena zpočátku formou výběru z řad důstojníků jiných zbraní, kteří byli zařazeni do leteckého výcviku, později bylo k tomuto účelu zřízeno letecké oddělení Vojenské akademie, které bylo od r. 1934 součástí Leteckého školního oddílu II Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. Je otázkou, nakolik v praxi vyhovovala tato dvoukolejná podřízenost leteckého oddělení, v každém případě existoval záměr zřídit leteckou školu pro výchovu důstojníků letectva z povolání již v roce 1938. Pro další spád událostí již nebylo možné tento zámysl realizovat a mohlo se tak stát až po obnovení samostatnosti republiky, kdy byla dnem 15.9.1945 zřízena Letecká vojenská akademie se sídlem v Hradci Králové. Do roku 1951 vychovala přes 360 pilotů - důstojníků z povolání, 87 techniků a 64 navigátorů. Byla zrušena k 15.8.1951. Její poslání převzalo Letecké učiliště Prostějov, které do té doby cvičilo pouze piloty v poddůstojnických hodnostech. Publikace se věnuje podrobně historii akademie, výcviku a užívané letecké technice.
A4, tvrdá vazba, 104 stran, množství fotografií a barevné bokorysy.
AEROspeciál č.7
Stalinovi sokoli táhnou na západ
Miroslav Šnajdr
Druhá světová válka v Evropě vypukla 1. září 1939 útokem Hitlerova nacistického Německa na sousední Polsko. Německá armáda, ze vzduchu efektivně podporovaná Luftwaffe, předvedla v následujících dnech první ukázku své bleskové války (Blitzkriegu). Třetího září do zápasu formálně vstoupila Velká Británie a Francie. Obě západoevropské demokracie sice Německu vyhlásily válku, pro záchranu svého východního spojence však jejich ozbrojené síly nepodnikly prakticky nic. Na holičkách ponechaná polská armáda krvácela a ustupovala na východ. Velení doufalo, že se jí na východním břehu Visly podaří zaujmout pevnou obranu, v které se udrží až do toužebně očekávané ofenzivy francouzsko-britských vojsk na západní frontě. Pak však pro Poláky doslova udeřil blesk. Sedmnáctého září se do útoku na Polsko přidal rovněž Sovětský svaz a z představ o možné obraně východně od Visly učinil pouhý cár papíru. Otřesený polský velvyslanec W. Grzybowski byl v Moskvě brzo ráno toho dne povolán na Lidový komisariát zahraničních věcí a zde náměstkem lidového komisaře Potěmkinem informován, že polský stát fakticky přestal existovat, čímž skončila platnost smluv mezi Polskem a SSSR a Rudá armáda vstoupila do východního Polska, „aby chránila bratrské běloruské a ukrajinské obyvatelstvo“. Ač je někdy tažení Rudé armády proti Polsku bagatelizováno, ve skutečnosti se jednalo o mimořádně rozsáhlou vojenskou operaci, která významně změnila situaci na východě Evropy, překreslila státní hranice a zásadním způsobem posunula Stalinovo impérium na západ. Po více než půlstoletí následné existence Sovětského svazu byl fakt agrese proti hroutícímu se Polsku skryt pod pláštíkem utajování a lží. A ještě dnes je významná část Rusů přesvědčena o oprávněnosti tohoto kroku a i v současných publikacích je napadení eufemisticky nazýváno „osvoboditelský pochod“.
Publikace má rozšířený obsah o 16 stran na 68 stran, formát 297 x 230mm, množství fotografií, barevné bokorysy