119.Grumman F4F-3 a F4F-3A Wildcat (M.Šnajdr)

AERO č.119

Grumman F4F-3 a F4F-3A

Wildcat

Cesta US Navy ke stíhacímu jednoplošníku

Miroslav Šnajdr

Palubní stíhací letoun Grumman F4F Wildcat se stal během své dlouhé a velice úspěšné služby skutečnou legendou, a to přes skutečnost, že již v letech 1941-42 nepatřil k posledním výkřikům letecké techniky. Slávu si získal zejména na tichomořském válčišti v rukou pilotů námořního letectva (US Navy) a letectva amerického sboru námořní pěchoty (USMC). Dalším významným uživatelem stíhaček F4F se stalo britské palubní letectvo (Air Branch, obvykle nazývané Fleet Air Arm). Sériová výroba Wildcatů běžela v několika verzích a do roku 1945 dala kolem 7900 exemplářů. Mateřská firma postavila do května 1943 jen 1540 kusů a poté přešla na produkci výkonnějších F6F Hellcatů. O vyprodukování velké části letadel se tak postarala v licenci společnost General Motors Co.
V této publikaci si přiblížíme širší okolnosti vzniku a historii úvodních variant Wildcatu s pevnými křídly, zařazených do služby u US Navy a USMC, Grummanů F4F-3a F4F-3A .

 Publikace má formát A4, celobarevná na kvalitním křídovém papíře, vazba V2, 52 stran, množství  foto  , barevné bokorysy.