Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

Odmítnout vše můžete zde.


Úvod » ARMÁDA » 11. ARMÁDA č.11 Čs.vojenské jednotky na Stř. východě a sev. Africe 1940-43 (O.Kolář)


        

11. ARMÁDA č.11 Čs.vojenské jednotky na Stř. východě a sev. Africe 1940-43 (O.Kolář)

skladem

 

Skladem: 25 ks
Číslo produktu: JAKAB611
naše cena bez DPH: 163 Kč
naše cena s DPH (10 %):
179 Kč

do košíku:
  ks  

V prodeji od 2.12. 2021

 

Československé vojenské jednotky na Středním východě a v severní Africe 1940-1943

Ondřej Kolář

 

Na Střední východ se Čechoslováci dostávali několika cestami a za různých okolností, zpočátku mnohdy spontánně. Koncem 30. let řada československých Židů hledala útočiště před hrozbou nacismu v Palestině. Ještě v prvních měsících okupace německá správa v protektorátu podporovala židovské vystěhovalectví, takže ve spolupráci se slovenskými úřady bylo po Dunaji vypraveno několik lodních transportů, s nimiž odjížděli především mladí příslušníci sionistických organizací. Zdaleka ne všichni dorazili kvůli technickým a administrativním potížím během cesty. I ti, jimž se podařilo dostat se k palestinským břehům, obvykle museli v zemi pobývat ilegálně, jelikož britská mandátní správa odmítala přijímat další uprchlíky. Další příslušníci sionistické mládeže se ovšem do zahraničního odboje dostali také přes Polsko, jako bojovník od Tobruku a pozdější letec Pavel Vranský (původním jménem Wechsberg), rodák ze severomoravského Lipníku na Bečvou. Menší množství Čechoslováků se do Palestiny dostalo z Rumunska. Šlo především o mladé české učitele, působící před válkou v prostředí českých a slovenských komunit v Banátu a Rudohoří. Do této kategorie patřil mezi jinými i rodák ze severomoravských Palkovic Boleslav Ivánek, který ve svých vzpomínkách z roku 1947 barvitě popsal anabázi, během níž se spolu s pěti přáteli dostal k formující se československé jednotce na Středním východě. Přes Maďarsko a Balkán přibyli také utečenci z protektorátu a Slovenska, mezi nimi i velitel československých sil na Středním východě, bývalý ruský legionář Karel Klapálek, rodák z Nového Města nad Metují. Ani jemu se, stejně jako mnoha jiným, nevyhnulo dočasné uvěznění v Maďarsku, odkud řadu Čechoslováků naštěstí vyreklamovaly spojenecké konzuláty. Největší příliv občanů předválečného Československa se však do Palestiny dostal ze sovětské internace. Šlo o příslušníky československého legionu v Polsku, kteří pod velením Ludvíka Svobody prošli ústupovými boji v září 1939 a před hrozbou německého zajetí pak ustoupili na území pod kontrolou Rudé armády. Publikace popisuje budování a službu našich jednotek na Středním východě a v severní Africe do roku 1943 tedy do přesunu našich jednotek do Velké Brtánie. 230 x 297mm, 52 stran.

 

 

 

 

 

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Nebyl zatím přidán žádný názor. Přidejte svůj názor nebo dotaz jako první.